staryweb-oldskauti.vlcata.eu

obrázek
Dnes je:
Kronika
 
Novinky
Přecházíme na nový web! (31. 03. 2014)
Od zítřka už není tento web aktualizován - máme nový ....
dělička
MUŠINKA (24. 03. 2014)
se konala o víkendu v našem DBCB - Kikina a Bobina se jí účastnily ...
dělička
Šneci měli bezva družinovku (22. 03. 2014)
na kterou pozvali kluky, kteří do ŠESTKY nechodí ....
dělička
21.-22.listopadu 2009 - Sám na vandru po valašských skalách

(Dazul) Irča si služebně vandruje někde po Turecku a tak jsem vyrazil ná víkend sám. Neskutečně jsem se těšil jak si někde navečer udělám ohník a uvařím čaj, zalehnu do spacáku a budu pozorovat hvězdy.

Počasí se  ráno ukázalo přívětivě a tak jsem vzal s sebou kolo :-) Vyrazil jsem z Mužíkova (kousek odtud jsme měli s oddílem v letech 1993-94 tábor) nalehko a kolmo. Vyšlapal a vytlačil jsem kolo přes mokré listí, popadané stromy, bláto a tlející jehličnany zkratkou, podle GPS, k horním Lačnovským skalám.

Na Lačnovkách jsem byl naposledy lozit před cca 11 lety - se Šnekama na družinové táborové výpravě.  Už tehdy vypadaly Lačnovky jinak než jsem je znával z dávných vandrů. Dnes jsem tady chodil kolem a pokoušel se najít místo, kde jsme s Irčou před dvaceti lety spali. Nakonec jsem jej našel - bylo obrostlé destimetrovými smrky. Podle odpadků a dalších průvodních turistických jevů se zdá, že tyhle skály naštěstí nejsou moc navštěvované. Jen nové skoby, borháky a řetězy svědčí o tom, že mají pořád své věrné příznivce mezi horolezci.

Vyrážím půlkruhem zpět k Mužíkovu - jedu zpátky na Láz a pak směrem na Čertovy stěny. Cestou se stavuju na  louce pod Kopcem. Kousek pod skalama tu stával křesťanský skautský tábor. Byl docela pěkně postavený a místo mi utkvělo v paměti. Dnes tu stojí kostra táborové kuchyně a nově postavená budova, relativně vkusně umístěná. Kousek pod touto loukou objevuji další tábořiště. Kostry větších táborových staveb ještě pevně stojí na svém místě.

 

Kousek od Půlčinských skal (celou fotogalerii z této bezva akce můžeš shlédnout, když klikneš na fotku)

Cestou k autu se chci stavit na staré tábořiště Lvíčat (4.chlapecký oddíl), ale trvá mi dost dlouho než najdu ten starý brod, přes který jsme překonávali říčku Seninku. Dneska tu je ale dost vody a zkusit to překonat na kole je dost riskantní. Tak raděj pokračuju dál. Každopádně se podívám, komu ta louka dnes patří a zda by nebyla na prodej - při troše úpravy by se opět dala na tábor použít. Lépe než louka v Dinoticích.

Z Mužíkova vyrážím na Půlčín. U hospody nechávám auto a pokračuju s báglem kolem veřejného tábořiště do skal. Podzim je "v plném rozpuku" :-) Kolem mne je úžasně hnědočerveně a zapadající slunko tu náladu ještě víc umocňuje. Nespěchám. Broukám si "Píseň co mne učil listopad", pomalu se soukám po sklách nahoru, poslouchám zvuky podzimního podvečera a je mi úžasně dobře. Místo, kde jsme před třiceti lety zakopali oddílovou úmluvu, míjím za šera. Začínám půostupovat svižněji. Rád bych se na starý camp dostal než bude úplná tma. Potřebuju jej totiž najít. Naposledy jsem v něm nocoval v roce 1988. Je to takový převis, obestavěný kulatinou, s oknem, dveřma a postelí s chvojí.

Tady v Zadním skalím městě je o poznání víc popadaných stromů než si pamatuju. Jsou to mohutné smrky, které mají i metr v průměru. Byly před časem dobrým orientačním bodem. Nechám se tedy vést instinktem. Ještě víc na severoseverovýchod. Tady to staré ohniště s mohutnými kameny poznávám.  Tady to někde mnusí být.  Slézalo se k tomu trochu obtížněji, takže to musí být tam jak jsou ty padlé stromy. Z části ten camp určitě zakrývají. Prodírám se bez báglu do skalnaté rokliny a - je to tu. Po posteli a dřevěném obestavění převisu není ani památky, ale je to ono. Tady pod skaliskem se suchu a o poznání teplej než nahoře,

Přemisťuju se i s báglem na místo, kde hodlám strávit dnešní noc. Už přestalo smrákání a je prachsprostá tma. Tady mi příjde vhod Zdendášova čelovka, která se mu letos tak osvědčila ve feratových chodbách v Dolomitech :-) Sbírám nějaké dřevo na ohník, abych si mohl opéct klobásu a udělat něco horkého k pití. Všechno je mokré a tak to po chvíli vzdávám, Beru to, co mám a jdu chystat teplo a světlo.

Je poznat, že jsem vyšel ze cviku a dlouho v takových podmínkách oheň nerozdělával. Vozením vařiče člověk po této stránce docela rychle zdegeneruje. Já jsem si preventivně vařič dnes nevzal a tak budu muset oheň rozdělat jako za starých časů. Nemám ani papír, ani svíčku, ani tuhý podpalovač. A tak používám setonův podpalovač a dělam z těch nejsušších klacíků drobné třísky a hobliny. Po více než půl hodině mi to hoří :-)


Kdo zná, ví dobře o čem píšu - než se pod převisem oheň pořádně rozhoří, je to na planovou masku. Jak ale ohník chytne tah a teplý vzduch jde nahoru, bere sebou i kouř, který se usadil dole při zemi. Najednou je tady pod převisem  téměr trenýrková teplota.

Do spacáku lezu plně nasycen před osmou večerní. Velké větve jsem z ohniště vytáhl a malé nechávám dohořet. Ještě kolem půlnoci ohník občas zaplápolá.

Ze sna mne budí zvuk příchozí sms. Irča píše z Turecka, že se mi nemůže dovolat. Tady mezi skalami není pořádný signál, je proto div, že dorazila aspoň sms. Ve spacáku píšu odpověď a věřím, že těch pár tisíc kilometrů urazí brzy.

Ráno vstávám za šera. Balím bágl, uklízím ohniště, zahlazuju stopy. V 6:15 by ani E.T.Seton nepoznal, že jsem tady spal :-) Chci stíhat východ slunka a udělat nějaké hezké fotky. Tady mezi skalami to bude skvělé. Jenže jsem si nějak neuvědomil, že tyhle skály jsou  nakloněné k severu a slunko většinou vychází na východě :-) Vyrážím tedy mírně volnějším tempem nahoru do skal, abych se dostal na východní stranu. Po chvíli si uvědomuju, že je dneska 22.listopadu a já mám na sobě v 6:50 ráno jen tričko a starý vojenský mantl. Vůbec není zima. Tady mezi skalami není ani ranní jinovatka. Když se dostanu na hřeben, narážím na cestě na zmrzlé a ojíněné trsy trávy. Krásně křupou pod hohama.

Volně kráčím krajinou, fotím, kochám se a najednou si z hrůzou uvědomuju si, že jsem asi porušil nějaký předpis či zákon. Tady by se asi nemělo moc chodit, natož tak nocovat. Ale možná byl ten starý camp už za hranicí národní přírodní rezervace a nic zásadního jsem neporušil...

Stejně to byl nádherný víkend.

 
 
 

Copyright © oldskauti.cz Všechna práva vyhrazena
Created by AVT design - tvorba webových stránek