staryweb-oldskauti.vlcata.eu

obrázek
Dnes je:
Kronika
 
Novinky
Přecházíme na nový web! (31. 03. 2014)
Od zítřka už není tento web aktualizován - máme nový ....
dělička
MUŠINKA (24. 03. 2014)
se konala o víkendu v našem DBCB - Kikina a Bobina se jí účastnily ...
dělička
Šneci měli bezva družinovku (22. 03. 2014)
na kterou pozvali kluky, kteří do ŠESTKY nechodí ....
dělička
27.9.2008 II.přejezd Velké Fatry na horských kolech

(Dazul) Před třemi roky jsme se prvně pokusili sami pro sebe dokázat, že jde hřeben Velké Fatry přejet na horském kole (ŠESTÁK č.65 - strana 12). Přesvědčili jsme se, že to je možné a tak jsme vyrazili ve složení Irča, Anita, Pípa, Jura a já i letos na "Přejezd II." Trasa byla z velké části identická jako minule. Ale protože bylo nádherné počasí a relativně málo bláta, prodloužili jsme si trasu o polovinu (dalších více než 20 km).

Musím přiznat, že poslední dvě hodiny (a cca 20 km) sestupu mi daly řádně zabrat. Cítil jsem svá železa a kyčel do posledního detailu :-)

(kliknutím na fotografii se dostaneš do fotogalerie se 73 fotkami z této akce)

(Pípa) Pokud máte vstávat ve 1:40 tak to si raději natočte dva budíky. To je poučení z dnešního rána a jsem rád, že zbytek nevyrazil beze mě. Zpoždění nebylo nijak velké a Irča, Anita, Dazul, Dick a já v 2:40 odjíždíme směr Makov – Žilina – Horný Harmanec – Králova studňa, abychom uskutečnili přejezd Velké Fatry na horských kolech. Kola jsme naložili do držáků na střeše (4ks – páté kolo v kufru) už v pátek večer u Dazulů. Pro mě to nezačalo moc dobře, poté co jsem přijel ze služebky z Čech jsem naložil kolo do kufru a musel jsem oddělat přední kolo. U Dazulů jsme namontovali na střechu příčníky a pak držáky kol. Když jsem skládal svoje kolo a utáhl jsem rychloupínák, tak mi praskla oska. Myslel jsem, že mě z toho trefí. Někteří hned přišli z teorií, že mi osku napilovala Bobinka, abych nemohl jet. No, ještě že mají dazulovci několik dalších kol, ze kterých jsem si mohl půjčit přední kolo.

Ty 4 hodiny v autě utekly velmi rychle při povídání a vtipkování a už odbočujeme z hlavní cesty do hor. K hotelu na Králové studni jsme se vyškrábali autem po dost špatné cestě ještě za tmy. Teprve při přípravě na odjezd se začalo rozednívat. Už za slušného světla odrážíme od auta, které Irča a Anita převezou k Rožumberku. Necelých 5oC při převlékání nebylo nic moc a tak jsme přivítali možnost se zahřát při prvním stoupání na hřeben. Počasí se jako obvykle meteorologům moc nevyvedlo a tak mraky střídá mlha a nevypadá to moc dobře. Na hřebenu fouká silný vítr a kamenitou cestou na Krížnou s vojenským prostorem opět začíná zima. První sjezd po mokrých loukách a test rovnováhy v úzké vyšlapané pěšině, která se ukázala jako velmi zákeřnou. Stačilo jen brnknout o okraj a následný náklon kola byl zcela nezvladatelný. Po prvním parakotoulu přes řidítka šikmo vpřed, kdy kolo zůstalo daleko vzadu jsem se poučil a nepřekračoval rychlost vedoucí ke gyro efektu. Ten alespoň trochu pomáhal udržet kolo ve vyšlapané drážce. No, alespoň já jsem se tím uklidňoval. Postupně jsme všichni tři udělali stejnou chybu. A poučili se.

Na Ostredok nebyl problém a pod Suchým vrchem jsme posnídali. Dostatečně posilněni vyrážíme na další cestu. Začínám si myslet, že problém s rovnováhou byl vyřešen vydatnou snídaní. Tak to byl omyl. Kopec tyčící se před námi má zahalen vršek do mraků. Začíná mě zneklidňovat to, že bysme měli vylézt nahoru. No a je to tady. Výšlap na Ploskou je nechutně dlouhý. Naštěstí je fakt ploský a kopci chybí pokračování. Po krátké pauze odbočujeme na žlutou a sjíždíme do sedla. Místy musíme kola přenášet, protože kameny a stezka jsou nesjízdné. Na Grůni máme telefonickou přestávku. A míříme na Rakytov. Otvírají se překrásné výhledy do údolí a na protější svah Rakytova. Počasí se zlepšuje a sluníčko se začíná klubat z mraků. Kopec sice obcházíme traverzem, ale i tak si užíváme obtížně průjezdného terénu s kamením, blátem a kořeny. Přenášení a neustálé podklouzávání kol nás zpomaluje. Nejhorší jsou kameny pokryté mechem. Ty jsou na zabití. Potkáváme skupinu čechů a světe div se – jsou z Val. Mezu. a jeden z jich poznává Dicka. Po nezbytném kalíšku pokračujeme dál a necháváme Rakytov za sebou. Poslední stoupání a jsme nad Smrekovicou. Báječný a rychlý sjezd dolů a jsme v prvním cíli. Holky změnily plán a nečekají tu na nás. Mobilem se domlouváme na dalším postupu. Chceme po žluté sjet do Lubochnie doliny a pak pokračovat dlouhým údolím až do Lubochně. Obědváme a válíme se na sluníčku. A tak vzhůru dolů.

Sjezd Dick pojmenoval velmi trefně DownHill, protože padáme kolem potoka příkře dolů. Sedla na kole stahujeme hodně dolů. Opět se střídají úseky úzké lesní pěšiny s těmi, které se nedají jet – kameny, kořeny a menší skalky. Bolí nás ruce od neustálého mačkání brzd. Potok mizí někde hluboko pod námi a my jsme pořád hodně hodně vysoko v zalesněném svahu. V bočním údolí nás značka přivádí na štěrkovou cestu, po které rychle klesáme do hlavního údolí. Taky je už široká asfaltová cesta a před námi asi 14km do Lubochně. Po 25 minutách přijíždíme na náměstí odkud voláme holkám a zjišťujeme kde jsou. Jsme sehraný tým, takže auto přijíždí do 10 minut. Nakládáme kola, převlékáme se a vyrážíme zpět na Ružomberok abychom v salaši nakoupili ovčího sýra, korbáčiky a nitě. Poté míříme do Žiliny, kde se už tradičně stavujeme u Macdonalda na něco nezdravého. Pak už nás čeká cesta domů, při které ještě potrénujeme smíchem bránici a kde přijíždíme kolem 20:00. Vykládáme Dicka, jeho kolo a věci a míříme k nám. Po sundání kola vracím s díky zapůjčené přední kolo. A je to. Další super akce je za námi. Tak zase příště.

(Irča) Nevím, co je to za nápady, vstávat ve dvě ráno. Normální lidi přece spí, honí se mi v hlavě, když zazvoní budík. Dívám se z okna v naději, že třeba prší. Dazul vstává první. Vylézám z teplého pelíšku s velkým přemáháním a ještě po 15 minutách nemám pocit, že bych byla vzhůru.

Voláme Anitě, ta je nachystaná. Prozváníme Pípu, ale ten je pro změnu mrtvý. Zkoušíme to znovu a znovu, ale marně. Nakonec reaguje až na zvonek u branky. Jirka je už na cestě, jsme kompletní, vyrážíme na cyklistický přejezd Velké Fatry. Teda chlapi, já s Anitou děláme morální podporu, přesouvače auta a v plánu máme nějaký menší okruh.

Vysazujeme kluky kolem 5 hodiny ranní u hotelu na Královské studni. Mají v plánu, pokud vše půjde dobře dojet až do Ružomberka, nejmíň ale do Smrekovice. Nahoře nás kontaktuje policejní hlídka a ptá se, jestli jsme přijeli, nebo odjíždíme. Uklidňujeme je, že jsme na odjezdu. Loučíme se a vyrážíme dolů. Parkneme to na odpočívadle u cesty, vybalujeme spacáčky a zaléháme. „Dáme hoďku, dvě a vyrazíme…“ říkáme si s Anitou. Skoro se nám to povedlo. V 9:30 balíme spacáky a vyrážíme hledat ranní kofeinovou injekci. Nacházíme velice pěkný motýlek někde u Starých Hor, celý dřevěný, stylový, i obsluha byla v kroji. Dáváme ranní vzpruhu, polívčičku a štrůdlík a vyrážíme dál.

Na mapě jsme si našli „pěknou“ trasu – autem z Motyček do sedla Velký Šturec pak po červené do Rybovského sedla a zpět.  Trasa to nebyla vůbec  špatná, ale pro cyklo výlet poněkud méně vhodná. Lesní pěšinka, skalky, pařezy, větvičky a taky skály a padlé stromy, paráda. Statečně taháme kola dál, přece nejsme žádné měkoty. Potkáváme nějaké lidi z Brna, mají nás za hrozně statečné a odvážné. (Dazul to pak komentoval „o vás si lidi myslí, že jste statečné, o nás si mysleli, že jsme blbci…“)

Nakonec měníme trasu, ve Východném sedle sjíždíme po žluté do Hajabačky. Chceme se ještě podívat do Rybovského sedla ze spodu po cestě (píšou zhruba 2 hodinky pěšky), ale hoši volají, že už jsou na Smrekovici a pokračujou dál, tak ať pro ně přijedem do Lubochně. Vyrážíme tedy na opačnou stranu - zpět do sedla pro auto. Kopeček je to pěkný, takový táhlý. Nahoře potkáváme pražáka, co přišel poslouchat jeleny v říji. My teda žádné neslyšeli, ale hoši prý jo. Povídáme si s ním asi ½ hodiny, pak jedeme pro kluky.  Nakládáme je na zastávce v Lubochni zničené a unavené, ale živé a šťastné.

Jirka má typ na dobré ovčí sýry, tak jedeme utrácet, nesmí chybět náš oblíbený Mekáč a hurá domů.

(profil naší trasy od 6:00 -Králova Studňa- do 8:00 -Pod Suchým vrchom-)


(profil naší trasy od 8:30 -Pod Suchým vrchom- do 16:15 -Ľubochňa-)

 

 
 
 

Copyright © oldskauti.cz Všechna práva vyhrazena
Created by AVT design - tvorba webových stránek