staryweb-oldskauti.vlcata.eu

obrázek
Dnes je:
Kronika
 
Novinky
Přecházíme na nový web! (31. 03. 2014)
Od zítřka už není tento web aktualizován - máme nový ....
dělička
MUŠINKA (24. 03. 2014)
se konala o víkendu v našem DBCB - Kikina a Bobina se jí účastnily ...
dělička
Šneci měli bezva družinovku (22. 03. 2014)
na kterou pozvali kluky, kteří do ŠESTKY nechodí ....
dělička
3.5.2008 Špacír na horských kolech

(Anita) Dazul volal, že mě vyzvednou v 22:00, tak 21:30 vařím ještě silnou kávu ať vydržím. Ještě kontroluji, zda mám všechny věci – přilba, čelovka (zapůjčená od Mirisa), 2 ploché náhradní baterky do čelovky (bo když jsem se ptala Mirisa, jaké že baterky do toho patří – ploché. A jelikož jsem se do té čelovky, abych si ty baterky vyměnila doma, nemohla dostat. Říkala jsem si, že počkám na Dazula…)

Parkujeme u střediska- ještě chystáme věci. Já vytahuju tu čelovku, aby mi Dazul vyměnil ty baterky. No, a jaké to překvapení, když v čelovce jsou 4 nabíjecí baterky a já mám 2 náhradní ploché….Tak ještě Dazul s Milanem jedou na benzinku pro baterky :-)

Na středisku je plno lidí není si pomalu ani kde stoupnout. Asi tak nějak po 11 hod vyráží peleton baterek na start. Po asfaltové cestě na Cáb se mi jelo relativně dobře, jen mi zavazeli ti pěšáci:-). Trochu mě pobolívají kyčle, a tak v duchu si přemýšlím, co všecko asi bolí Dazula. Z Cábu se mi pak už jelo hůře – kolo ovládalo chvílemi spíše mě než já jeho. A to jsem si vždycky říkala, když jsme jeli Gross country, že bych to nikdy nechtěla jet opačným směrem a jedu a ještě po tmě :-).


2:27 volám Dazulovi, že mi prasknul řetěz (prvně v životě mi praskne řetěz, ještě na takovém blbém místě a čase). Dojdu tedy Milana s Dazulem, snažili se to opravit, ale marně. Na Soláň je to asi 6 km. Kopce sjíždím, do kopce při kole a rovinky jak na koloběžce. Na Soláni nás pak čeká má zachránkyně Irča
3:43 už sedím v autě i s kolem bez řetázku a končím tak Špacír.

 

(Dazul) Vzhledem k tomu, že byla na poslední chvíli naplánovaná na tento den i akce SBĚR ŽELEZNÉHO ŠROTU, akce ŠPACÍR jsme se z našeho OS klubu účastnili jen já s Anitou, posilněni o tradičního parťáka Milana (s nímž jsme absolvovali loňskou premiéru na horských kolech).

Letošní ŠPACÍR pro mne byl výzvou obzvláště silnou. Vzhledem k úrazu a trvalým následkům, jsem v rámci "zostřené rehabilitace" zvolil ŠPACÍR jako indikaci svého skutečného zdravotního stavu. Samozřejmě, že jsem si nedělal naděje na to, že se mi to podaří uskutečnit v loňském limitu 13:30 hodiny. Pro mne bude úspěch jen to, že trasu dokážu absolvovat , že to předčasně nevzdám.

Náš "skautský dům" na Vsetíně byl narvaný k prasknutí (tuším, že se registrovalo přes 140 účastníků). Na kole jsme ale vyráželi jen my tři. Letos byla trasa po směru hodinových ručiček - zkušení špacírníci se shodují, že je to ta obtížnější varianta.


Nahoru nad Jabloňovou a pak směrem Dušná a Cáb, mi to šlape vcelku dobře. Pomalu ale jistě se dostáváme do čela nekonečného pelotonu čelovek.
1:19 jsme na Cábu - relativně v pohodě. Když předjíždím šlapající skupinky, vždy jim slušně poděkuji za to, že udělali na pěšině místo, abychom mohl projet ("družstvo invalidů děkuje").
1:28 jsme na Ptáčnici.
2:28 praskl Anitě řetěz na kole - pokoušíme se to spravit, ale nedaří se to. Anita přivolává telefonem Irču, aby pro ni přijela na Soláň.
2:56 jsme na Tanečnici
3:29 dorážíme na Soláň. Tady už čeká přivolaná Irča, aby naložila Anitu s kolem a odvezla jí domů. Pokračujeme s Milanem dál sami.
4:31 projíždíme kolem Benešek.
5:18 jsme na Třeštíku
5:39 jsme na Bumbálce
7:03 projíždíme sedlem Lemešná
8:12 projíždíme kolem Velkého Javorníku
9:35 si sedáme na polévku do hospody na Portáši
10:47 jsme v Papajském sedle
11:52 jsme konečně vynesli kola na Makytu
13:17 projíždíme Radošovem
13:53 jsme na Filce - postrachu této akce
14:20 zjišťuju, že jsem bez Milana - má problémy s kyčlí a tak zůstal chvilkově pozadu - zastavuju, čekám, pátrám, ....
14:39 pátrání po Milanovi skončilo (mám vybitou baterku v náhradním mobilu, Milana jsem nanašel na odbočkách, od špacírníků-běžců jsem se mu nedovolal...) a tak pokračuju dále - když nebude v cíli, zorganizuju záchrannou akci...
14:55 jedu kolem Jahodného
15:10 přejíždím železniční přejezd v Ústí
15:26 přijíždím ke středisku - Milan už je tady (sjel omylem do Hovězí a pak dojel rovnou do cíle)


Na středisko - do cíle - jsem dorazil v cca 16:30 - tedy o 3 hodiny později než loni. Ale vzhledem k patáliím posledních měsíců, to pro mne to bylo jedno malé-velké osobní vítězství. Jen houšť a větší kapky! :-)

Bolest je velmi relativní pojem. Každou bolest lze totiž spolehlivě potlačit ještě větší bolestí. Někdo má prý práh bolesti velmi posunutý a tak to, co je pro jednoho bolest, pro druhého je normální stav :-)

Doma jsem na dvě hoďky usnul, abych dohnal spánkový deficit a pak zjišťuju, že výsledky akce jsou mnohem lepší než jsem čekal - cítím se skvěle a klidně bych mohl jet na kole další kilometry - "zostřená rehabilitace" má něco do sebe :-)

 

Celá fotogalerie z letočního ŠPACÍRU je zde.

 
 
 

Copyright © oldskauti.cz Všechna práva vyhrazena
Created by AVT design - tvorba webových stránek