staryweb-oldskauti.vlcata.eu

obrázek
Dnes je:
Kronika
 
Novinky
Přecházíme na nový web! (31. 03. 2014)
Od zítřka už není tento web aktualizován - máme nový ....
dělička
MUŠINKA (24. 03. 2014)
se konala o víkendu v našem DBCB - Kikina a Bobina se jí účastnily ...
dělička
Šneci měli bezva družinovku (22. 03. 2014)
na kterou pozvali kluky, kteří do ŠESTKY nechodí ....
dělička
17.-18.listopadu 2012 - Rozsutec

(Murzílek) Co v půli víkendu? Sobota a já volám v 18hod (vzadu batoh, spacák a chuť jet někam pryč) Dazulovi jestli nechce někam vyrazit - bohužel. Dělá na stavbě izolaci. Zkouším Pípu a odpověď ta samá. Ale naštěstí jedna spřízněna duše jede, atak jedu pro ní do Vizovic.

Plán žádný, nanejvýš jen to, že někam do hor. Beru směr Tatry, ale dnes už mám fakt najeto dost ( od Brna až po Karlovice) a tak v Martině trošku měníme plán a jedeme směr Těrchová. Tam někde přespíme a ráno vyrazíme na Chleb.

V noci hledám místo na přespání, ale tak jednoduché jak to bylo když jsme šli na Triglav, to není. Všude dopravní značky a já jednu dobu už přemýšlel, že pojedeme na boční cestu do lesa, kde přespíme. Naštěstí dávám ještě 100m navíc a nalézáme místo za hromadou klád. Chystáme spacáky, na jídlo není ani pomyšlení. I tak uleháme skoro o půlnoci. Únava se podepisuje. Ještě se posledním pohledem podívám na oblohu. Je jasno, hvězdy jdou krásně vidět. Tak to bude zima, mihne se mi hlavou a usínám.

foto

Ráno zjišťuju, že jsem měl pravdu. Děláme nějaké jídlo, ale pohled na oblohu nás odrazuje od výstupu na Chleb. Šedé mraky se valí nízko nad zemí a my marně vyhlížíme směrem, kde asi by měl být náš cíl. Sem tam něco zahlédneme, ale usuzujem, že bychom z toho moc neměli. Ttak trochu sjíždíme dolů. Na rozcestníku nacházím cestu, kterou jsem se chtěl vydat, ale po tom co jsem viděl jsem byl rád, že jsem to neuskutečnil. To bychom doteď asi ještě sháněli traktor, aby nás vytáhl z potoka , jelikož to byla cesta pro lakatoše (lesní traktor) na přiblížení dřeva. A ještě jí protínal krasný, hluboký potok. Ale večer to fakt tak nevypadalo :-D - dodám aspoň něco na svoji obranu.

foto

Sjíždíme směrem Těrchová a pěkný pohled se naskýtá na Rozsutec. Jdeme tam!

Odbočují směrem dolním dieram Janošíkových dier a parkujeme na parkovišti. Přezout a vyrazit. Šlape se dobře. Podzim na Malé Fatře je nádherný. Stromy už pomalu sundaly kabát a na zemi šustí listí různých barev. Voní svojí vůní. Vzpomněl jsem si na začátky, jak jsme si ho dávali dřív pod celtu, aby nám nebylo zima. Namísto karimatky. Zahrabali jsme se do listí a kolikrát jsme v něm nebyli sami. Když někomu přeběhla myš po břiše nebo nedej bože po obličeji, tak bylo veselo.

foto

Naposledy jsem tady byl 3 roky zpátky. Dřív jsem tady jezdil častěji, ale vše bylo dřív víc. Nebo si to člověk jen namlouvá. Vody je fakt málo, zato je nač se dívat. Mrtvé stromy jako memento, koryta vymleté ve skále od vody, která si tu po staletí teče a vytváří krásné díla. Člověk se dívá jaké obrazce potok kreslí s listím, které do něho napadne. Potom někde listí uloží a nahromadí, najednou celý potok zmizí a člověk ani neví, co ho za překvapení dál čeká. Najednou hup a jsem v po koleno v listí, které zakrývá zrádně pastičky. Několikrát jsem skončil v potoku. Při jednom jsem tak šlápl do prázdna a prošlápl si naprázdno koleno a už jsem ho pěkně pocítil.

Pokračujeme dál. Bolest nepřestává, ale spíš narůstá a tak po výstupu volíme cestu sestupu jinudy. Projdeme se aspoň podél stěn, když už ne na vrchol Rozsutce.

Sestupujeme dolů a já jak to bývá, se kochám krajinou, která se nám nabízí. Za námi Rosutec, Chleb, na levé straně nejde ani přes mračna které se na nás valí ani vidět. Za chvíli začíná poprchávat, ale pohled na dolinu nám to nekazí.

foto

Hup a jsem zase v nějaké díře. Tentokrát už je to horší. Koleno modrá a já jen doufám, že tam nebude sražena krev a já jí budu muset vytahovat.

Docházíme k autu a mě napadá, proč ještě jet domů, když je teprve poledne. Navrhuji Kalameny. Koupel v přírodním jezírku koleno taky potřebuje. GPS ale ukazuje nějakou divnou cestu. Ale vydávám se po ní. Opravdu fakt nevím kam nás táhne, proč nás to bere pryč od Rožumberka, když bychom měli jet kolem něj.

foto

V jedné malé vesnici mě zaujal krásný dřevěný kostel. Zastavuji a krátkou prohlídku si neodpustím. Po chvíli pokračujeme a najednou jsme v JZD. A GPS ukazuje dál po cestě necestě. Nu což, vydávám se po ní. Rád poznávám nové cesty a tohle se jen vybízí.

Přejedeme přes vrchol a já koukám jak blázen - tohle už poznávám. Sjíždíme k pramenům z vrchu. Paráda. Nová zkratka, ale v zimě určitě nedoporučuji:-D. I teď je to na nějakého OFF ROUDA.

V jezírku už pár lidí je a mě se při pohledu na počasí a teploměr - 5stupňů - do vody moc nechce. Když už jsem ale tady, tak hybaj do ní. Rychle se vysvlékám a mastím do teplé vody. Celý se ponořím. Ve vodě je fajn, ale jak vylezu, tak to bude sirovina.

foto

Lebedím si a varhánky mě už ukazují, že je čas jít ven. Pohled na koleno, které hraje všemi barvami a boulí, mě připomnělo bolest a tak z vody lezu jak krokodýl. Ty brďo, to je syrovina. Rychle mokré pryč a suché na sebe. V oblíkání mám trénink a už za minutku sedím v autě, kde obědváme čokoládu - prý úplatek, bylo mě sděleno při posledním kousku a ani abych pravdu řek, tak nevím pro koho. Jestli pro mě, aby mě zahnal hlad a dodal energii, nebo pro osobu která mě jí dala a nic sní bohužel neměla:-D.

Cestou zpět to bereme už po známe cestě, jelikož nás tlačí čas a já mám ještě tak 6hodin jízdy. Po krátkém, ale děkuji za něho, víkendovém odpočinku zas do práce. Beru směr Martin a hle - nová zkratka. Když objíždíme Martin a jsme u místa kde jsme se naloďovali na raft v letě při akci S tebou mně baví svět. Do Žiliny už je to kousek a cesta utíká rychle. Ve Zlíně vysazují spřízněnou duši a já beru směr Jeseník.

Po cestě mě potká malá nehoda, když při volání Dazulovi, kdy domlouváme akci Praha, na sebe vyleju horké kafe. Jedu tedy jen v tričku a přemýšlím, jak to udělám na hotelu přes recepci, když jsem skoro nahý. To mám za to, že jsem nezastavil. Já vím. Naštěstí tam mám ještě cyklistické šortky, které mě zachraňují a tak na recepci v 21:10 jen v šortkách vyzvedávám klíče od pokoje. Za všeříkajícího pohledu recepční, který doplňuje slovy „vy jste, ale sportovec“, mastím na pokoj.

 
 
 

Copyright © oldskauti.cz Všechna práva vyhrazena
Created by AVT design - tvorba webových stránek