staryweb-oldskauti.vlcata.eu

obrázek
Dnes je:
Kronika
 
Novinky
Přecházíme na nový web! (31. 03. 2014)
Od zítřka už není tento web aktualizován - máme nový ....
dělička
MUŠINKA (24. 03. 2014)
se konala o víkendu v našem DBCB - Kikina a Bobina se jí účastnily ...
dělička
Šneci měli bezva družinovku (22. 03. 2014)
na kterou pozvali kluky, kteří do ŠESTKY nechodí ....
dělička
XIII. S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT

Loni se konal 12.ročník tradiční akce "S tebou mne baví svět" a pro mě zároveň 1.ročník akce "I bez tebe mě baví svět". 2.ročník  "I bez tebe ..." se letos nekonal, protože Zdendáš vyrazil se mnou :-).

Akce "S tebou mě baví svět" je původně akcí tatínků (zaměstnanců LACHIM spol.s r.o.) se svými dětmi výhradně na sjíždění řeky Vltavy. Ale za ta léta už jezdíme i jiné řeky a naše řady se rozšířily i o netatínky a nezaměstnance LACHIMu.

Co však zatím zůstalo neměnné je, že se doposud na tuto akci vyráží bez manželek či životních partnerek. Není v tom žádný vzdor, pýcha či jakýkoliv postranní úmysl. Jen jsme si vychutnávali několikadenní nonstop společnost svých dětí jinak než bychom si ji vychutnávali v případě, že by s námi vyrážely i maminky. 

 
 
 
3.srpna 2012 - pátek - Dunajec

Měli jsme odstartovat ve 13:00 z Lyse nad Dunajcom. Naše polovina výpravy (stručně LACHIM) byla na místě včas a ihned začala foukat rafty s pálavama. Druhá polovina naší osmnáctičlenné výpravy (stručně HUPPE) měla pár hodin zpoždění, ale téměř ihned po příjezdu se společně s námi nalodila a vydala se po proudu řeky Dunajec.

foto

 (kliknutím na fotografii se můžeš podívat na více fotek z této akce)

Není pochyb o tom, že je Dunajec v úseku Lysá nad Dunajcom - Lesnica jednou z nejkrásnějších slovenských řek. Počasí nám letos přálo trochu více než loni, protože nám pršelo o poznání méně. Ale řeka se mi zdála až moc klidná.

foto

Přesto se podařilo Ondrovi a Péťovi z HUPPE části výpravy, cvaknout asi 2 km před naším cílem. Bylo to takové hezké zpestření naší akce :-)

Mraky se začaly nad Dunajcem stahovat a tak jsme se po večeři přesunuli k řece Poprad - k Sulínu. 

 
 
 
4.srpna 2012 - Poprad

(Dazul) Po čtyřech hodinách spánku se probouzím. Nad řekou je mírný mlžný opar a kopce na obzoru jsou v mlze. Konečně mám možnost si prohlédnout naše "tábořiště" v celé kráse. Stany jsme postavili na levé straně řeky Poprad, mezi místní silnicí a korytem řeky. Za cestou už stojí osada čtyř domků. Místní gazda má louku na které nám dovolil zakempovat vzorně po sečenou a trávu shrabanou. Pořád jsem příjemně překvapen z toho, že i nedlouho před půlnocí dokázali Libi a Luboš vyjednat bezproblémové táboření a navíc zdarma.

foto

Začínám foukat palavy a rafty. Hluk, který vydávám po chvíli vyhání ze spacáků ostatní členy naší výpravy. Jenom Zdendáš drží i nadále polohu ležícího střelce :-)

Murzílek si chce zalít energetický nápoj z balíčku denní dávky potravin amerického vojáka a ptá se mne na pitnou vodu. Protože ještě pořád nemám nafoukané  všechny plavidla, vysvětluji mu, že pitná voda je v PET lahvi - neochucená minerálka Matoni. PET flašku jsem nechal stát u předního kola auta. S pocitem, ze jsem dobře poradil kamarádovi, pokračuji ve foukání a jsem proto zmaten, když za chvíli slyším cosi mezi Murzílkovým klením a výčitkami. V jedné ruce má pytlík s tekutinou a v druhé ruce průzračnou PET láhev. Začínám tušit problém. Matonka má zelenou lahev a to co ma Murza v ruce je světle modré barvy.

O kus dál se vesele tlemí nic netušící Luboš, který si čistí zuby a používá při tom vodu ze zelené PET láhve. Ležela tam tak bezprizorně a tak si ji vzal. Murzílek zelenou láhev nemohl najít a tak šáhl po jiné PET láhvi, která byla v kufru otevřeného auta. Byla bleděmodrá s čirou tekutinou - slivovicí.

Nepodaří se každý den zalít energetický nápoj čtvrtlitrem trnkovice. To že by se tato dábelká směs vylila nepřipadalo v úvahu. A tak obcházel Murzílek přítomné neřidiče s nabídkou vynikajícého vojenského redbulu. Někteří prosťáčci zprvu věřili, že tohle opravdu američtí vojáci v balíčku jídla fasují :-)

foto

Poprad je spíše převážně "olej". Taková "klidná síla". Pomalý proud s naším občasným hrábnutím do pádel nás bezproblémů donesl kolem krásného hradu až do městečka Rytro. Unaveni jsme hlavně od slunce a já mám navíc jako bonus ukázkově spalené nohy.

Na dnešní noc se přesouváme k Belé do kempu v Pribylině. 

 
 
 
5.srpna 2012 - Orava

(Dazul) Přes noc jsem měl ve spacaku plně funkční akumulační kamínka, která topila víc než mi bylo milo. A i v 6:30 fairovala naplno. Mám pocit, že moje nohy vstřebaly veškerou tepelnou energii, kterou včera sluníčko obšťastnilo ten devatenácti kilometrový úsek řeky Poprad, který jsme jeli.

foto

Po několikahodinové eskapádě a balancování mezi sjezdem Belé (málo vody) a BIele Váhu (moc přetahování) jsme vyrazili na Oravu. Tahle řeka v úseku Dolný Kubín - Královny mne moc příjemně překvapila.Okolí z vody vypadalo mnohem lépe než ze silnice.

Ne příliš náročné "peřeje" způsobily hezké všeobecné vzrušení. Pro tento úsek jsme s Murzilkem vystřídali v pálave Zdendu s Tomem. A dobře jsme udelali. Při najížděni na zpěněnou vodu jsem na Murzilka jako háček křičel abychom jeli víc vlevo. Se slovy "aspoň si to užijeme", to můj zadák vzal samozřejmě skoro středem - tam kde byly největší vlny a taky docela slušný válec. Loni pri sjíždění vavrisovskeho zabijáku jsem byl na háčku já a hezky jsem svého parťáka v peřeji zlil. Bylo mi jasné, že přišel cas sladké odplaty a připravil se na pořádnou sprchu. Ta mne skutečně neminula. Válec dole mne malinku překvapil a tak jsem v něm hrábnul raděj více než méně. Vše proběhlo přesně dle našeho předpokladu. Zastavili jsme u malého ostrůvku, který tvořil velký placatý kámen u pravého břehu. V klidu jsme vylili něco vody z měkké pálavy a já pak s foťákem už jen čekal na vhodné záběry dvou raftů a jedné pálavy, které pojedou peřejemi. Ideální podmínky pro fotografa.

foto

Raft který řídil Zdendáš na háku mu významně pomáhal Milan, projel peřeje vpohodě. V klidu jsem nafotil i natočil co jsem stíhal a čekal jsem na druhý raft obsazený HUPPEáky. Už při najíždění jsem si všimnul, že jedou jinde než by měli. Tady Murzílek, jako zadák, nedomyslel, že když my to na pálavě sjedeme v pohodě, budou nás ostatní kopírovat a pojedou stejnou cestou jako my i když by mohli jet mnohem klidnější trasou.

 foto

 

A tak se stalo, že druhý raft po školácké chybě osádky uvízl ve válci. Nepřevrátil se, ale osádce se nedařilo z něj vyjet. V tu chvíli najížděla do přeřejí i druhá pálava s Libim na háčku a Lubošem na zádi. Najížděli stejně jako všichni a ve válci se jim pálava zlomila, prokoučovali správný okamžik na to aby zabrali a cvakli se. První vyplouval z válce Libi, který se zkušeně držel pádla. Za ním plaval Luboš, taky s pádlem. Zelená pálava se zatím mlela ve válci. Luboše se mi podařilo na mém skalnatém ostrůvku zachytit a vytáhnout. Mezitím se Murzílek a většina osádky prvního raftu rozběhla na pomoc osádce druhého raftu.

 foto

Pálavu válec po chvíli sám vyplivl a my ji zachytili. Raft se ve stejný okamžik podařilo našim záchrancům vytáhnout z válce. Všechno se to událo ve velmi rychlém sledu. Myslím si, že nikdo z nás by nedokázal přesně odhadnout jak dlouho to trvalo. Ti, kteří vyběhli na pomoc, vysadili děti, vystřídali věštinu posádky a za chvíli už s faftem přiráželi vpořádku k ostatním lodím.

foto

Zbytek plaby proběhl v naprosté pohodě a klidu. 

HUPPE spí v kempu u Martina, my varážíme spát do kempu, kde nám dovolí si rozdělat oheň a zahrát si na kytaru - našli jsme jej za obcí Turany, jen pár kolimetrů vzdušnou čarou od Chlebu - zimního bivaku. Nikdo z nás tady nikdy nespal - upřímně řečeno, kdyby se akce konala v méně pohodlném osazenstvu, nespali bychom zde ani dnes. Každopádně to byl jeden z nejlepších kempů, který jsme společně navštívili.  

Dorazili jsme až za tmy, přesto za chvíli hořel oheň a Libi dal vyniknout svému kuchařskému umění. Okoštovalo se něco trnek i hroznů, zabubnovalo i zazpívalo a v 2:57 jsem ulehl do spacáku.

 
 
 
6.srpna 2012 - Váh

(Dazul) Tentokrát vstávám až kolem osmé, ale i tak si vychutnavam ranní ticho a rosu. Potůček, který bublá kousek od stanu se jsmenuje (tuším) Studenec - a název jej přesně charakterizuje.

Dnes máme v plánu sjet kousek Váhu kolem obou hradů u Strečna. Ještě jsem jej nejel, protože mi z cesty nijak zajímavý nepřišel. Ale mýlil jsem se. Z hladiny řeky vypadá okolí několikanásobně pěknější.  

Tomášek měl v noci nějaké žaludeční problémy a ráno to vypadá, ze problém trvá. Milan proto balí nejdříve a odpojuje se od nás. Na Váh vyrážíme už jen na jednom faftu ve složení Zdendáš, já, Murzílek, Jirka, Libi a Luboš.

Vše klape na 100% a vypadá to, jako bychom v tomto složení společně jezdili odjakživa. Žádná hluchá místa, žádný zbytečný spěch, žádné neřešitelné problémy. Skály, které padají až k hladině Váhu, vypadají opravdu romanticky. Po čase přestávám vnímat i hluk aut, které jezdí po silici lemující tok řeky. Pohoda a klídek.

foto

Dole pod novým hradem probíhá obvyklá rituál - vytahujeme lodě, já s Murzílkem vyrážíme po auto, které jsme nechali na startu, ostatní balí loď a výstroj. A teď už nás čeká jen cesta domů.

Murzílek mi ještě večer volá, zda vím, že jsme auty ujeli bez 1 přesně 900 km. Nevěděl jsem to, ale už to vím :-) 

 
 
 

Copyright © oldskauti.cz Všechna práva vyhrazena
Created by AVT design - tvorba webových stránek