staryweb-oldskauti.vlcata.eu

obrázek
Dnes je:
Kronika
 
Novinky
Přecházíme na nový web! (31. 03. 2014)
Od zítřka už není tento web aktualizován - máme nový ....
dělička
MUŠINKA (24. 03. 2014)
se konala o víkendu v našem DBCB - Kikina a Bobina se jí účastnily ...
dělička
Šneci měli bezva družinovku (22. 03. 2014)
na kterou pozvali kluky, kteří do ŠESTKY nechodí ....
dělička
24.6.2012 - na kole zakázaným územím

(Dazul) Neděle začala jako každá v posledních několika měsících. Po 6:00 jsem už byl na stavbě, abych udělal kus práce než začnou vedra. Po 9:00 fyzická aktivita prudce klesá - asi tak na polovinu. Před 12:00 už je lépe odpočívat někde ve stínku a naplno začit makat až tak po 16:00. Do 21:45 se dá v pohodě pracovat - mám odzkoušeno, že v tomhle čase udělám nejvíc práce. Vůbec se nedivím Řecku a Španělsku, že tam řeší krizi. Ještě že na naší stavbě nemusím respektovat Zákoník práce :-)

Dneska jsem si vytyčil plán o třech bodech: 1. dozdít sloupek okna mezi kuchyní a obyvákem - po věnec 2. pokračovat ve zdění včera založeného opěrného sloupku s plných cihel - najednou se mohou vyzdít jen 3-4 šáry, pak se cihly začínají rozjíždět 3. vyzdít kantku o śiřce 17 cm, usadit do ní překlady a nadezdít na ně poslední šár pod věnec - to se bude zdít na pěnu, takže je možno vyzdít vše najednou aź do výšky 2,6 m

Začal jsem bodem 1. Včera večer jsem to už pro tmu nestihnul. Dnešní vlahé ráno bylo pro tuto práci jako stvořeno. Nemusel jsem se zdržovat stavbou lešení ani přenášením materiálu, vše bylo přichystáno. "Nejoblíbenější" dílčí práce je řezání cihel. Tak jsem se pustil do ní. Po 7:00 byl sloupek okna dozděn a věncovka přilepena. Vše ukázkově "do váhy".

Měl bych se teď pustit do zdění na maltu z plných cihel. V?bec se mi do toho nechce. Zdění z plných cihel je náročnější. Tedy alespoň pro mne - zedníka amatéra. Rozmíchat napytlovanou maltu je primitivní, nahodit ji rovnoměrně kelňou na cihly taky zvládnu, vyrovnat nahrubo do váhy už je trošku složitější, poskládat čtyři celé cihly a doložit uklepnutou p?lkou už je náročnější. Malta opravdu rychle schne a tak se musí pracovat velmi svižně. A protože plné cihly jsou proti broušeným cihlám rozměrově hodně nepřesné, málokdy se trefím tak, abych měl cihly ve všech směrech vodorovně ve váze a ještě při tom zachoval výsledný rozměr 45x45 :-( Kolega ze zaměstnání, Patrik, slíbil, že dnes dorazí. Patrik je vyučený zednik a zdění s plných cihel mu jde o poznání lépe než mně. Počkám raději ne něj.

Začínám tedy makat na bodu 3 - vyzdění kantkové zdi (rozuměj tím vnitřní zdi). Obvodové zdi domu máme vyzděné na šiřku 44 cm, nosné vnitřní zdi na šířku 30 cm a přehlédl jsem v plánech, že "věnec" je provázaný v jednom místě  se čtyřmetrovou vnitřní zdí s tloušťkou  17 cm. Na ostatních zdích není, takže ty vyzdím až bude hotová střecha.

Dneska bych tuhle zeď opravdu rád dozdil.

Včera mi Patrik založil spodní řadu (šár). To je nejnáročnější práce, protože každá chybička při založení se u dalšího šáru přenáši a zpravidla i násobí :-( Založeno je ale dobře. Protože je uprostřed zdi otvir pro dveře, musím na každém šáru dořezat na přesný rozměr 2 cihly. Ještěže to nemusím ŕezat ruční pilkou. To bych asi přišel o ruce. Při loňské dostavběštítu  zděné stodoly jsme pořidili motorovou ruční pilu na řezání porotermových cihel. Práci to zrychluje minimálně 5x. A hlavně se při ní tak neunavím.

Vyzdívám asi čtvrtý šár a přijíždí Patrik. Nasazuju jej na opěrný sloupek - mnou vynechaný bod 2. Až vyzdí pár šár? sloupku, p?jde zdít místo mne. Jemu to jde opravdu rychleji. Já mu budu asistovat - řezat cihly, namáčet je, podávat, posouvat lešení, ....

Kolem 10:00 jsme už nasazovali dvoumetrové betonové překlady a v 10:30 byl vyzděný i šár nad překladem.

V 11:15 už nemělo smysl zdít výš opěrný sloupek, protože plné cihly svojí vahou bortily nevytvrdlou maltu v šárech pod nimi.

Dneska končíme. Možná navečer přijdu vyzdít ze tři šáry. To už bude malta vytvrdlá. Patrik odjíždí, uklízí stavbu a jedu vyjímečně na oběd domů.

foto

Počasí je dnes ukázkové, mohl bych zkusit padák a nebo alespoň vyrazit na kole. Irča domlouvá návštěvu babičky v Růžďce a tak to vypadá na kolo. Pípa s Bobem zajišťovali pro své příbuzné v našem DBCB svatbu - historicky první svatba, s oddávacím obřadem přimo v DBCB. Klíště je zase na předtáborovce se ŠESTKOU Čermné ve Slezku. A já si vyrazím na kolo :-)

Irča jede za babičkou autem, já o pár minut později na kole. Poslední dobou na něm jezdí Zdendáš na družinovky a tak jsem zvědavý, jaké závady na kole objevím. Dobrá zpráva - nic jsem nenašel. A tak začínám svižným tempen rovnou vzhůru na Veselou. Musím ten kopec zvolna šněrovat, protože i když je posečené, není to asfal.

Cestou na Prženské paseky se stavuju k zapomenutým sirným pramenům nad Březinama. Nacházím je snadno, protože už vím, kde jsou :-) Fotím si je a přemýšlím nad tím, že by bylo vhodné jejich okolí upravit, vyčistit, udělat dřevené sezení, sepsat povídání, ....

foto

Černí býci před pasekama mne donutí zastavit a udělat taky pár fotek. 

Jsem rozhodnutý, že si cestu do Růžďky "zkrátím" přes bývalou Zbrojovku v Jablůnce. Nikdy jsem v téhle továrně nebyl a tak mne tahle "zkratka" láká i z tohoto důvodu. Tohle nebylo území přístupné kdekomu. Koneckonců i dnes se tady prý likvidují výbušniny, je zde zkušební střelnice, .... Uvidím, zda to půjde projet :-)

foto

Do dřívě neprodyšně uzavřeného areálu vjíždím bez problémů. Žádná spuštěná závora, žádná brána. Dneska tady má provozovny a sklady desítka firem, tak je to pochopitelné. Pozorně se dívám kolem sebe - na první pohled rozeznávám území, které někomu patří i území "nikoho". Vedle nově zrekonstruovaných budov jsou stavby na které dvacet let nikdo nešáhl.

Cesta je vyskládaná postaru - z kamených kostek. Vede po úbočí zaříznutého údolí a neustále stoupá. Ale jede se příjemně, šlape se lehce. Jen to vedro ....

Některé domy jsou evidentně stavěny za války. Německý styl se v nich nezapře. Zaujal mne napřiklad přístup do patra domu přímo z cesty. Ve svodidlech je ponechána mezera, aby se odtud napojila cca 20 metrová lávka, po které lze z cesty skutečně pohodlně vstoupit do prvního patra. Toto není tuctové řešení :-) Skutečně je tady co pozorovat. 

Přijíždím na konec fabriky. Hřeben je pořád ještě daleko, ale zavřená železná brána s dominantním "Z" jasně naznačuje, že dál bych asi neměl. Jenomže já se potřebuju dostat na hřeben kopce, abych se přehoupl do R?žďky. A tady teoreticky vede nejkratší cesta. Koneckonců - za branou cesta pokračuje nahoru do les?. Nemusím ani dlouho pátrat a okamžitě nalézám na pravém boku brány poruśený plot, kde se pohodlně i s kolem protáhnu a mohu pokračovat dál. 

Za malou zatáčkou míjím po levé straně vysokou plechovou ohradu, které dominují cedule s upozorněním na nebezpečí výbuchu atd.  

 

 

Na dokončení článečku se pracuje :-)

 
 
 

Copyright © oldskauti.cz Všechna práva vyhrazena
Created by AVT design - tvorba webových stránek