staryweb-oldskauti.vlcata.eu

obrázek
Dnes je:
Kronika
 
Novinky
Přecházíme na nový web! (31. 03. 2014)
Od zítřka už není tento web aktualizován - máme nový ....
dělička
MUŠINKA (24. 03. 2014)
se konala o víkendu v našem DBCB - Kikina a Bobina se jí účastnily ...
dělička
Šneci měli bezva družinovku (22. 03. 2014)
na kterou pozvali kluky, kteří do ŠESTKY nechodí ....
dělička
13.11.2011 - Zápisky kolistovy

(Pípa) Je 4:05 a Ilča mě budí se slovy: „neměl jsi ve 4 odjíždět“? V tu chvíli jsem úplně vzhůru bleskem se vrhám k telefonu a vytáčím Dazula. Všiml jsem si, že tam mám 7 zmeškaných hovorů, tak mám pocit, že mu nejsem úplně volný a že se fakt snažil. V duchu si přemítám jestli není pozdě a jestli už nejsou pryč. Naštěstí ještě a nakládají kolo dole v Jablůnce a přijedou pro mě. Za 2 minuty jsem oblečený venku, přijíždí auto a já předávám kolo k naložení. Sprintuju zpět domů a hážu zbytek věcí do batohu. Zpoždění není tak hrozné, další na řadě je Maťa, který je taky Dazulovým telefonem probuzen. Jirka je připraven, po zaparkování hned vykukuje ze dveří. Za autem je na tažném nosič na 4 kola a to páté je na střeše.

V plném obsazení vyrážíme přes Makov do Ružmberku a po cestě se domlouváme že zkusíme okruh navržený Jirkou dolem Donoval. Začínáme v údolí Korytnice a přes Hiadelské sedlo a Kozí chrbát pojedeme po hřebenu do Donoval. Jestli zbude čas tak přejedeme z Nízkých Tater na protější Novou holu a přes Malý Zvolen ukončíme přejezd Velké Fatry.

I když je brzo, na spánek není ani pomyšlení a v autě není žádná nuda. Probíráme všecko možné a dobře se bavíme.

foto

Auto necháváme na začátku údolí Korytnica-Kúpele (830 m.n.m.) a po převlečení vyrážíme stoupajícím údolí vzhůru. Škoda chátrajícího areálu lázní, po turistickém ruchu ani památky. Pomalu stoupáme po cestě do sedla Pod Babou a pak po lesní cestě do Hiadelského sedla (1099 m.n.m.). Sluníčko krásně svítí, na východ je vidět inverze a údolí plné mlhy, na západ je úplně čisto. Na jedné straně se nad námi zvedá hřeben Prašivé a na druhé Kozí chrbát.

Volíme cestu přímo vzhůru na Kozí chrbát, místo traverzu ve stínu. Škrábeme se do prudkého kopce a kola místy neseme na rameni. Za odměnu na nás čekají úžasné výhledy na okolní a vzdálené hory. Vrchol Kozího chrbátu (1330 m.n.m.) je plochý a teprve po přejetí pláně se žlutou trávou vysokou místy až po ramena se dostáváme na nejvyšší bod. Naproti se tyčí hřeben Križná-Ploská, který jsme jeli předloni. Vidět jsou Roháče, Vysoké Tatry, Polana, a další. To jsou úžasné a nezapomenutelné výhledy. Jsem rád, že to zaspání nebylo totální, že se malý Míša probudil a že tím pádem vzbudil i nás.

foto

Na druhé straně je nás čeká prudký sjezd po kamenité cestičce do sedla Hadlanka, kam bychom přijeli po vrstevnici okolo chrbátu. Po cestě zkouším točit, aby záznam byl akčnější a taky že jo. Levou brzdím v pravé držím kameru. Levá je ale přední….. No nic se mi nestalo a kameře taky, tak výlet přes řidítka do krásně načechrané trávy byl v pohodě. Na vrcholu Kečka (1225 m.n.m.), který jsme přejmenovali na Keška dáváme oběd. Povalujeme se v trávě a obědváme. Vtipy létají vzduchem a nejvíce se bavíme vtipy o slovákoch. Ležíme jen kousek od turistické cesty a tak hlídáme provoz, abychom nedostali cez papulu. Dazul se baví s opravou své šlapky. Když říká, že je jako nová, tak doufám že někomu nebude chybět úplně.

Vyrážíme a hned za zatáčkou je nejetelný úsek po velkých šutrech prudce z kopce. To je poslední sedlo a po výšlapu plném volného kamení pod listím jsme nad Donovalama. Civilizace, ale ne nedlouho. Přejíždíme k rozcestníku a domlouváme další postup.

foto

Je těsně po poledni, takže to dáme po červené na Novu Holu a přes Zvolen a Malý Zvolen do Nižné Revúce. Lanovka nepremáva (jaký div, šak je víkend a krásně) takže jedeme. Kousek za Donovalama jsem točil a nabral zpoždění. Tak si jedu najednou zjišťuju, že červená značka mi někde uhla. Přede mnou kopec jak sviňa a kamzí cestička kolmo vzhůru. Tož co, vracet se nebudu a nahoře se sejdem. Za chvíli volá Dazul, kde že to jsem. Šlapu, šlapu a po cca. 100 výškových metrech vidím jak kousek nade mnou projel Maťa. Myslel jsem si, že na červenou narazím a už jsem na ní. Zbytek přichází vzápětí.

Jsme asi tak v půlce a je to stoupaní do prudkého kopce kolmo. Na vrchol Zvolen (1403 m.n.n.) přicházím jako poslední, protože jsem měl nějaké neodkladné vyřizování.

Sledujeme padačkáře jak se snaží odstartovat, ale je bezvětří, nebo jim fouká do zad. Snaží se, ale marně. Odpočíváme po výšlapu a domlouváme, že se může Maťa s brašulem trhnout a jet pro auto a my pojedeme za nima. Čeká nás cesta po krátkém hřebeni.

foto

Sluníčko je nízko a stíny se začínají prodlužovat. Kopce kolem dostávají další rozměr a naše stíny se roztahují po stráních. Hory jsou nádherně vybarvené. Měníme plány a jedeme z vrcholu Malého Zvolenu dolů do Korytnické doliny. Půlka obrovské louky po které sjíždíme je už ve stínu. Chvílu jsme na slunci, chvílu ve stínu. Mám zabržděné zadní kolo a přesto jedu pořád dolů. Prostřední část je rozrytá od krav a tak kličkujeme mezi těmi největšími dírami. Ve spodní části narážíme na cestu, která nás vede hlouběji. Kolem asi pasou krávy, všecko je rozryté od kopyt.

Dole u hlavní cesty čekáme na příjezd auta. Nakládáme kola a vyrážíme přes salaš s ovčíma sýrama u Žiliny domů.

 
 
 
13.11.2011 - Podzimní projížďka z Nízkých Tater na Velkou Fatru

(Maťa) 4:05 - zaspal jsem. Budí mě telefonát od Dazula - je na místě srazu v Jablůnce a Pípa ani brácha tam nejsou, tak se chce ujistit, zda vše platí. Skáču z postele a v rychlosti balím snídani, čaj a kafe. Stíhám to přesně ve chvíli, kdy skupina z Jablůnky zastavuje u mě před domem.

Nakládám se a za chvíli ještě přibíráme Juru - jeho páté kolo u vozu se už na zadní nosič nevejde a musí na střechu. V hustě zaplněném autě vedeme husté řeči a svižně překračujeme hranici a pokračuje k Tatrám. U Ružomberku točíme doprava a vysedáme pár km před Donovaly.

foto

Mlha se naštěstí rozplynula, ale jinovatka všude okolo nás ujišťuje, že teplé spodní prádlo byla dnes dobrou volbou. Zprovozňujeme kola a brzo se zahříváme ve stoupání do (dnes už bývalých) Kúpeli Korytnice, kde skutečně zdechl pes. Pramen smrduté vody nicméně funguje a tak z povinnosti ochutnáváme.

foto

Pokračujeme táhlým stoupáním do Hliadelského sedla, které odděluje východní výběžek Nízkých tater Kozí chrbát od hlavního hřebene. Vykukuje slunko a otepluje se. V lese je absolutní sucho a na rovnějších úsecích to pěkně sviští. Míjíme pomník partyzánů a SNP se zbytky rezavějící výstroje a zanedlouho už hledám a nalézám v Hliadelském sedle dnešní první cache.

foto

Následuje několik set metrů opravdu prudce nahoru na Kozí chrbát. Kdo netlačí, ten nese na zádech. Nahoře se to najednou láme a svištíme po vrcholových loukách s výhledy na Velkou Fatru, Choč, Rudohorie... Co chvíli se kocháme a odlehčujeme baťohy o svačiny i tekutiny.

foto

Klesáme labužnickým sjezdem a po několika kilometrech nahoru-dolů lesem dorážíme do Donoval. Na kostelíku zrovna zvoní poledne, rychle lovím kešku a skupinka se sjíždí. Domů se nám nechce, mezičas máme dobrý a je krásné počasí. Volba padá na Zvolen a Malý Zvolen nad Donovaly. Do dnešního dne jsem netušil, že kopce toho jména ve Fatře existují...

foto

Vyrážíme a zjišťujeme, že po asfaltu to asi nebude. Sklon se zvedá a my dlouze tlačíme/neseme až nad hranici lesa. Odměňujeme se výhledy na Nízké Tatry, Roháče, Kriváň.. Hřeben Velké Fatry si prohlížíme z neobvyklé strany.

foto

Na vrcholu je živo - Donovaly jsou opravdu blízko. Vrchol zabírá partička padáčkářu, roztahují křídla a marně vyčkávají na vítr. My dojídáme svačiny a točíme se k Severu na nedaleký Malý Zvolen. Krátký kochací hřebínek zakončuje dlouhá pastvina, která klesá až hluboko do údolí.

foto

Rozhodujeme se k improvizovanému sjezdu. Drny od krav a ovcí se z nás snaží vytřepat duši, pak ale začíná luxusní cesta, která nás v serpentinách dovádí až k hlavní silnici.

foto

S bráchou se vracíme pro auto a ještě si zajíždím pro kešku u staré přehrady z doby císaře pána. Skládáme se do auta a intenzivně topíme - v dolině už je pěkně zima. Návrh na welness Kalameny je přehlasován, ale stánek s korbáčiky a žinčicou u Strečna se nedá vynechat.

foto

Za tmy míjíme partyzána U Tabulí a letošní tečku za sezónou máme za sebou.

foto

 
 
 

Copyright © oldskauti.cz Všechna práva vyhrazena
Created by AVT design - tvorba webových stránek