staryweb-oldskauti.vlcata.eu

obrázek
Dnes je:
Kronika
 
Novinky
Přecházíme na nový web! (31. 03. 2014)
Od zítřka už není tento web aktualizován - máme nový ....
dělička
MUŠINKA (24. 03. 2014)
se konala o víkendu v našem DBCB - Kikina a Bobina se jí účastnily ...
dělička
Šneci měli bezva družinovku (22. 03. 2014)
na kterou pozvali kluky, kteří do ŠESTKY nechodí ....
dělička
8.-13.2.2011 - Lyžování v Dolomitech

(Dazul) Lyžování v Dolomitech pro nás zařídil Milan. Už 1.září 2010 poslal mail s tipem na údajně moc dobré lyžování v Itálii za vynikající cenu. Že bychom se mohli přidružit k velké skupině od ČD z Valmezu, kteří tam pojedou. „Pojede se 8.-13.února 2011. Cena za osobu a den s polopenzí je 18 euro - tj. 90 euro za celý pobyt. Permice na 4 dny lyžování stojí 132 euro/osobu. Rekapitulace: celý pobyt/osobu stojí na 5 nocí s jídlem a skipasem 222 euro, cca 5550,-Kč.“


Před pěti lety jsme byli na velké lyžovačce ve francouzských Alpách a docela se mi to líbilo. Bylo to tedá prvně a tak jsem se samozřejmě i letos docela těšil na naše (druhé) pořádné lyžování. Pojedeme všichni – mimo našeho Páji, kterého necháme, aby se připravoval na maturitu :-)

 

25.ledna 2011 rozesílám do konference 6.OS i Tůlavých papučí nabídku na jedno uvolněné místo - s dopravou zdarma. Obratem se ozývají zájemci (ta mailová konference se občas opravdu hodí) a tak jsme uvolněné místo bezproblémově obsadili - Svištěm (Michalem Vášou), který s námi loni absolvoval procházku po Malé Fatře od auta k autu.

 

Kde leží jakési Terzolas jsem si našel nejdříve na google mapě. Zjistil jsem, že v jeho těsné blízkosti nejsou žádné letecké terény pro paraglider, žádnou startovačku ani přistávačku jsem nenašel.
Terzolas se nachází v údolí Val di Sole (skutečné Slunečné údolí) v nadmořské výšce 755 m nad mořem. Je to vesnice ve svahu uprostřed jabloňových sadů, obklopena lesy modřínů, smrků a jedlí.


Trochu mne překvapilo, že v místě našeho ubytování nebyla žádná wi-fi. Ne, že bych se bez ní neobešel, ale lákalo mne si na internetu zjistit (přeložit) víc o městečku Terzolas a jeho pamětihodnostech. Na to jsem si musel nechat při naší lyžovačce zajít chuť, dohnal jsem to až doma po návratu.

Na lyžovačku jsme vyjížděli do Madonna di Campiglio, Daolasa nebo Forgalidy. Od tamtud jsme se vyvezli lanovkou na hřeben a jezdili kde se nám zachtělo.


Madonna di Campiglio patří asi k nejznámějším lyžařským střediskům v Itálii. Plně to chápu – může se honosit skutečně nádhernou horskou scenérii. Propojené sjezdovky s údajnou celkovou délkou 216 km nelze během jednoho dne odzkoušet všechny. Mám pocit, že jsem je ani všechny během těch 4 dnů slunečného lyžování neprojel. V nižších polohách se zde lyžuje částečně v lesích a nad hranicí lesa se pak může každý pokochat úchvatnými výhledy na více než dvoutisícové skalnaté velikány.


Lyžoval jsem, pokud to šlo, hlavně mimo sjezdovky. A že bylo kde. V dolních zasněžených partiích se fantasticky jezdilo mezi obrovskými smrky a z nadmořské výšky 2500 m.n.m. to neskutečně táhlo na lyžemi nezprzněné a vysokohorským větrem vytvarované pláně. Tady se jezdilo úžasně. Navíc zde nedoléhal hluk ze sjezdovek a já si mohl dokonale vychutnat ticho přerušované jen ostrým řezáním sněhu kovovými hranami mých lyží. 


Zajížděl jsem do míst, kde se opravdu nikomu nechtělo jezdit, sjížděl jsem malé převisy, traverzoval jsem po úbočí hory, vychutnával si se Zdendášem i Irčou jízdu v korytu lesních cest, zajížděl ke kameným stavením a jejich chlévům, .... 


Z celého lyžování jsem měl pocit jakési nezaslouženosti. Když jsme před dvaceti lety sjižděli žleby v Roháčích, šlapali jsme na Salatín přes dvě hodiny a vyšlapanou trasu jsme sjeli za pár minut. Za den jsme udělali 3, maximálně 4 takové jízdy a u každé z nich jsem měli pocit, že jsem si ji setsakramentsky zasloužil a vykoupil si ji potem a patřičnou únavou svého svalstva. Ale tady v Dolomitech, komerčně dokonale zmáknuté továrně na hezké výhledy a zážitky, jsem byl nahoře za 15 minut a do údolí sjížděl i půl hodinky. Toho niterného pocitu neférovosti jsem se nedokázal zbavit po celou dobu. Ještě že na takovéto lyžování nejezdíme moc často ...

Zcela objektivně musím chtě-nechtě konstatovat, že 2 dny cesty tam a zpět za čisté 4 dny dny fantastického lyžování v Dolomitech určitě stály. Čistě subjektivně se mi tohle lyžování líbilo o poznání více než lyžovačka ve Francii v roce 2006. Zcela určitě k tomu přispělo úžasné počasí, které ve Slunečném údolí bylo po celou dobu našeho pobytu. Ač nerad, musím přiznat, že fotografie, kterými se tato oblast presentuje, nemusí být retušovány ani jinak upravovány. Nehezkou fotografii tady může pořídit pouze jouda první kategorie :-)


 

 
 
 

Copyright © oldskauti.cz Všechna práva vyhrazena
Created by AVT design - tvorba webových stránek