staryweb-oldskauti.vlcata.eu

obrázek
Dnes je:
Kronika
 
Novinky
Přecházíme na nový web! (31. 03. 2014)
Od zítřka už není tento web aktualizován - máme nový ....
dělička
MUŠINKA (24. 03. 2014)
se konala o víkendu v našem DBCB - Kikina a Bobina se jí účastnily ...
dělička
Šneci měli bezva družinovku (22. 03. 2014)
na kterou pozvali kluky, kteří do ŠESTKY nechodí ....
dělička
17.července 2010 - návštěva tábora

(Dazul) Letošní návštěvní den tábora dával tušit, že si jej někteří z rodičů těžko vyloží jinak než jako klasickou ukázku "Potěmkinovy vesnice".  Nejsem typický rodič, protože se na takovouto akci nedokážu dívat "normálníma" očima. I taková "drobnost", že se člen oddílu svým rodičům pochlubí vlastnoručně vyrobenou postelí ve stanu nebo potní chýší na břehu Odry hraje ve výchově nezanedbatelnou roli. Mnohem větší než si kdejaký nazelenalý mozek či nedostačně kreativní vedení uvědomuje.

Byl jsem proto docela rád, když mne Hanýsek požádal, abych mu dopravil střediskovou plachetnici vourien (křtěnou na La Vor) na jejich vlčácký tábor u přehrady Slezská Harta. Irča mne informovala, vzhledem k tomu, že jí "zapomněli" připsat do seznamu lidí, kteří mohou vstoupit do vojenského prostoru, se na tábořiště stejně jako všichni ostatní rodiče podívat nepojedeme a vrátíme se odpoledne domů. Nakonec se vše vyvrbilo tak, že já jsem vyrazil brzo ráno s Hanýskem a lodí. Irča vyrazila o čtyři hodiny později s babičkou, která chtěla navštívit vnuky na táboře. Byli jsme dohodnuti, že se potkáme v Čermné ve Slezsku na místním hřišti. Tam byl "návštěvní den" přesunut.


(kliknutím na fotku se ti zobrazí celá fotogalerie z této akce)

Doprava lodi proběhla bez problémů. Však jsme taky včera večer za vydatné pomoci Irči dlouho a pečlivě loď nakládali a zajišťovali na přívěsný vozík. Včerejší snažení nám komplikovalo fakt, že s lodí někdo evidentně neodborně manipuloval a poškodil ji (uražený vlnolam, chybějící šekly, ...). Taky jsme nemohli dohledat některé součásti výstroje, které nebyly uloženy tak, jak je už léta ukládáme. Doufali jsme, že se nám podařllo vše dohledat a naložit. Taky nám vrtalo hlavou, proč a z jakého důvodu je vouík na loď, který jsme přivázali v kůlně, volně pohozený ve vysoké trávě. Asi jej Březiny o.p.s. potřebovaly na nějaký program a zapomněli jej uklidit. A nebo jej mají připravený na nějakou aktivitu. Moc se nám to nelíbí (slušnost je se alespoň požádat o půjčení) a rezignovaně jej znovu uklízíme do kůlny. Přece jen stojí několik tisícovek a středisko opravdu nemá peněz nazbyt.

Cestou na tábořiště vlčat dostávám od Anity sms  "... jsem právě po seskoku z letadla v tandemu a je to super! Půjdu i sama :-)"  Vím o čem píše. Promítají se mi mé osobní pocity před čtyřmi lety. Je to obtížně sdělitelné a jsem za tu zkušenost rád - i když se to s letem na paraglide nedá srovnat.

Po vyložení lodi na břehu Slezské Harty, u tábora vlčat jsme začali zjišťovat další problémy. Především poničený hliníkový stěžeň. Vypadalo to, že nebudeme moci vytáhnout hlavní plachtu a celé manévry se stěhováním lodi byly zbytečné. Zanadávali jsme si a dumali, které vemeno či prasečkin mohl takovou věc udělat. Bolí zjištění, že to byli s největší pravděpodobností vlastní lidi (nikdo jiný klíč od kůlny, kde je loď uskladněna, nemá). Někde jsme v našem výchovném snažení udělai chybu. "Soudruzi z NDR" v tom nejedou sami :-) Hanýska to mrzelo snad ještě víc než mne, protože on sosobně loni, před uskladněním, loď několik hodin opravoval a dával do stoprocentního stavu.

Po hodně velkém snažení a improvizaci jsme loď nastrojili s tím, že v dalších dnech dovezeme věci na opravu a zkusíme  spravit co se dá. A taky jsme přemýšleli o jiném místě uskladnění. Každopádně než loď opravíme bude to přepočítáno na peníze ne o tisícikorunách, ale spíše o desetitisících :-( Jen pro zajímavost - samotatné plachty bez stěžně lze nyní pořídit za 1140 liber (což je bratru přes 30.000 Kč). A takovouto loď na které si to plachtím směrem ke Kružberku, lze pořídit za 3500 liber (bratru 105.000 Kč). Takže se nelze divit tomu, že nás stav lodi jak jsme jej dnes zjistili, mírně vyvedl z míry :-(

Vyplout se podařilo. Za odměnu jsem jel první :-) Vyrazil jsem směrem k hrázi a vzhledem k tomu, že byl vítr příhodný a stálý, loď velmi hezky klouzala po hladině. Navzdory našim improvizovaným zásahům. Než jsem nabyl jistoty v přirozeném ovládání hlavní plachty, kosatky a kormidla, uplachtil jsem dobrý kilometr. V jednom okamžiku jsem zažil opravdu horkou chvilku a náklon jsem vyhodnotil jako velmi povedený :-) Po několika kilometrech jsem zkontroloval čas - 10:59. Nejvyšší čas to otočit!

Zpátky na plážičku, která bude sloužit k přistávání La Voru jsem dorazil v 11:30. Jelo stejně rychle a pohodově, proto jsem jízdu vyhodnotil jako povedenou. Přistání se mi za pomocí odborných rad Hanýska ze břehu povedlo taky a zaseklou káču jsem vyháhl bez újmy na lodi.

Zato při skasávání hlavní plachty nastal problém. Díky uraženým nýtům na vodicích lištách hliníkového stěžně se i zasekla plachta a vypadalo to, že budeme zdlouhavě odstrojovat loď abychom to opravili. Ale Hanýsek není nadarmo inženýr :-).  

Odzkoušet surf, který dostaly vlčata darovaný od Bobra, jsem už nestihl, vyrazil jsem na návštěvní den tábora ŠESTKY. V Čermné jsem byl chvíli po poledni. Irča s babičkou ještě nedorazily a tak jsem neměl větších výčitek za letošní první jízdu na La Voru. 

Mám za sebou několik desítek táborů a tak se i mně zdál takto pojatý návštěvní den spíše méně šťastný. Doporučil bych se vrátit k tradičním návštěvním dnům, kdy si rodiče mohou na táboře vše osobně projít, odzkoušet a třeba si společně se svými dětmi zahrát tradiční basetboll. I za cenu změny tábořiště. Ostatně, vojáci nám už dlouhou dobu dávají velmi zřetelně najevo, že jim tam jsme jen na obtíž. Vzhledem k tomu, že jsem před cca 12 lety pro ŠESTKU jako tehdejší vůdce, první tábor ve vojenském prostoru zařizoval a považuju původní tábořiště jako jedno z nejhezčích, kde jsem kdy tábořil, mám k táboření ve VVP Libavá nekritický vztah. Ale fakta hovoří jasně. Může se mi to nelíbit, můžu proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co stím mohu dělat :-) Tedy - nabízel jsem více než 2 roky vedení ŠESTKY peníze na koupi vlastního tábořiště, které si sama vybere. Ale víc už opravdu nelze :-)


Protože nebyl připravený žádný společný program, vyrazili jsme se Zdendášem a Tomem na zmrzlinu a pak na oběd do skvělé vietnamské resturace ve Vítkově. Potom jsme se jeli podívat dolů pod Čermnou k břidlicové stezce. Babička to vzdala už před odjezdem na oběd a jela domů :-)


Když jsem líčil, že je loď ustájená v DBCB poničená, líčili mi Šneci jak na své družinovce viděli, že se jí rómští účastníci tamního pobytu pokoušeli dostat neúspěšně na vodu. Prý se tomu dost divili. Oni by si na ni nedovolili sáhnout.

Pak mi Fanta líčil, jak čirou náhodou pak našel ve vysoké trávě vedle kůlny v DBCB pohozenou hlinikovou část stěžňoví. Že to tam asi nechali ti "cigáni", kteří smýkali loď k nádrži. Někdo poznamenal, že jsme měli štěstí, že nepoznali hliník a nebo se jim a část stěžňoví nevlezla do jejich vypucované oktávky, aby jí dali do sběru.   

Okamžitě jsem volal zaměstnankyni Březiny o.p.s. (tato společnost má DBCB zdarma vypůjčené) Petře, abych si tuto informaci ověřil. Bohužel je pravdivá. Když mi navíc líčí, že tam původně měl být nějaký hříšník, který měl v DBCB konat v rámci trestu veřejné práce, ale místo toho šel někde pracovat za peníze, cloumá mnou bezmocnost.  Vrcholem toho je, že místo něj tam šel séct trávu Pepa Adámek, který před pár lety se svými kumpány zničil laminátový vojenský člun, který jsme pracně dovezli do DBCB na Parawesterniádu. A Pepa údajně zapomněl klíč od kůlny v zámku, takže si ji účastníci pobytu ze vsetínského Poschla odemkli, loď odvázali a smýkali ji k vodě.... A teď, babo raď - kdo za to může? Kdo by měl zaplatit tisícové škody na lodi? 

Z návštěvního dne jsme odjížděli k domovu chvíli po 16:00. Ač jsme tábořiště oddílu neviděli, jsem přesvědčený, že je ještě lépe vybudované než loni. Z toho, co jsem viděl při navážení věcí na tábořiště usuzuju, že letošní Expediční jednotka makala o poznání více než loni a že se ŠESTCE letošní tábor daří. A to je skutečně důležité.

 
 
 

Copyright © oldskauti.cz Všechna práva vyhrazena
Created by AVT design - tvorba webových stránek